Navigace

Obsah

Jakubčovice - minulost, současnost a místopis

Název vesnice Jakubčovice byl utvořen přidáním koncovky „–ovice“ k domáckému jménu Jakubča, odvozenému od křestního jména Jakub. Tak se mohl jmenovat lokátor a zakladatel vesnice. Střed Jakubčovic leží v nadmořské výšce 503 metrů.

Z dějin

Podle archeologických nálezů bylo toto místo osídleno již v době bronzové. Písemně se ves Jakubčovice poprvé uvádí v listině o rozdělení opavského knížectví z roku 1377, kdy ji držel Kunat z Jakubčovic. V pozdním středověku tu stála tvrz, první zmínka o ní pochází z roku 1505. V roce 1523 koupilo statek Jakubčovice město Opava, které nemělo zájem na udržování panského sídla, a tak tvrz patrně záhy poté zanikla. Dnes nevíme, kde stála. Obyvatelé Jakubčovic zůstali poddanými města Opavy až do roku 1848, podléhali rovněž opavskému městskému soudu.

Z topografie Faustina Ense, vydané roku 1836, se dozvídáme, že Jakubčovice tvoří 56 dřevěných domů, ve kterých žije bezmála pět set lidí. Vesnice patří do farnosti Hradec. Je chudá na vodu, má vlastní školu, na kopci větrný mlýn. V letech 1850 až 1866 byly Jakubčovice osadou obce Skřipov, poté po více než sto let měly vlastní samosprávu. Za prusko-rakouské války v roce 1866 přitáhlo 5. srpna do obce 195 mužů 2. východopruského regimentu a zdrželo se tu téměř dva měsíce. Z iniciativy místního učitele Josefa Flanderky byl v roce 1892 (uvádí se také rok 1893) v Jakubčovicích založen dobrovolný hasičský sbor. Devatenáct mužů muselo obětovat za 1. světové války své životy na ruské, srbské a italské frontě. Jako legionáři se z Ruska vrátili František Flanderka, Josef Flanderka, Josef Kyjovský, Josef Maiwald, František Melecký, František Orlík, Rudolf Sonnek a František Volf.

V Jakubčovicích se v první polovině 20. století udržovala řada lidových zvyků, ať už původu pohanského nebo křesťanského – vodění medvěda na konec masopustu, stavění a kácení máje, květnové průvody v polích, kdy se modlilo a zpívalo za dobrou sklizeň, snošky neboli smažení vajec ve svátky svatodušní, tzv. krmáše. Od dvacátých do padesátých let 20. století choval místní občan Štěpán Hán stříbrné lišky. V meziválečném období v obci vyvíjely činnost české tělocvičné organizace Sokol, Orel a Dělnická tělocvičná jednota. V letech 1926 a 1927 se budovala silnice do Hlubočce.

Za nacistické okupace se postrachem místních občanů stal strážník Stiller z četnické stanice ve Skřipově. Značný počet občanů, zejména mladých, byl za války pracovně nasazen v Německu. V Osvětimi zahynuli bratři Hubert a Josef Kremerovi. Za své osvobození zaplatily Jakubčovice v roce 1945 značnou daň. Byly nejvíce postiženou obcí nynějšího Hradce nad Moravicí.

Elektrické žárovky se poprvé v bytech rozsvítily v dubnu 1947. V roce 1948 byla otevřena mateřská škola, v následujícím roce začal vysílat obecní rozhlas, o další dva roky později bylo zřízeno obecní hřiště. Jednotné zemědělské družstvo bylo založeno v roce 1957. S Hradcem nad Moravicí byly Jakubčovice integrovány v roce 1979, jako poslední z vesnic v jeho okolí. V posledním dvacetiletí bylo realizováno několik významných stavebních akcí – vesnice byla napojena na veřejný vodovod, postaven byl 26 metrů vysoký nadzemní vodojem, dokončena byla telefonizace, položeny dlážděné chodníky, zhruba polovina domů byla plynofikována, rekonstruoval se Kulturní dům, občané svépomocně opravili kapli. Centrum vesnice dostalo nový vzhled díky rekonstrukci v letech 2009 až 2010.

Současnost

Jakubčovice jsou druhou největší městskou částí Hradce nad Moravicí. Na přelomu let 2010 a 2011 tu žilo 533 obyvatel. Činnost v současnosti vyvíjejí tři společenské organizace: Klub žen Jakubčovice, Sbor dobrovolných hasičů Jakubčovice a Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Jakubčovice. Každá z nich přispívá k místnímu společenskému dění. Klub žen organizuje výstavy prací žen a dětí, letní sportovní odpoledne pro děti či zájezdy po různých koutech naší vlasti. Členky Klubu celoročně pečují o pomníky a parčíky ve vesnici a provádějí úklid v kulturním domě. Hasiči udržují tradici masopustního „vodění medvěda“, které se od jiných vesnic liší tím, že v Jakubčovicích chodí po domech medvědi dva – bílý a černý. Jsou také pořadateli oslav osvobození Jakubčovic a ukončení 2. světové války. Zahrádkáři přispívají k osvětě organizováním akcí se zahrádkářskou tématikou.

Střediskem veřejného života vesnice je Kulturní dům, který hostí různé společenské akce, využíván je při volbách i k rodinným oslavám. Je také sídlem pobočky Městské knihovny Hradec nad Moravicí, Místní knihovny Jakubčovice, která kromě půjčování knih nabízí rovněž přístup k internetu.

Věřící občané se scházejí k pravidelným bohoslužbám v kapli Navštívení Panny Marie. V posledních letech se jim společně s Městem Hradec nad Moravicí podařilo opravit vícero náboženských památek na katastru Jakubčovic.

Jakubčovicemi procházejí cyklotrasy, vítaným cílem turistů je rozhledna Šance.

V centru vesnice funguje prodejna smíšeného zboží. V domě č. p. 3 na návsi je v provozu hospoda, navíc se zde nedávno začaly pravidelně pořádat diskotéky.

Místopis

Kaple Navštívení Panny Marie

Kapli si „Jakubčovští“ začali stavět v roce 1863. Vysvětil ji 25. července 1869 březovský farář P. Jan Chovanec. Veškeré náklady se stavbou a jejím vybavením spojené uhradili občané dary a sbírkami. Kaple je zasvěcena Navštívení Panny Marie. Generální oprava se prováděla svépomocně v letech 1997 a 1998. Před vchodem do kaple stojí kamenný kříž z roku 1869 a socha Panny Marie z roku 1885.

Kaplička u silnice do Hlubočce

Nikdo z pamětníků již neví, kdo a kdy postavil kapličku, stojící u silnice do Hlubočce zhruba kilometr od Jakubčovic. Vypráví se, že si ji postavili zbožní věřící, aby se při opouštění obce, když odcházeli na pouť k Panně Marii do Příbora, do Místku nebo nedaleké Hrabyně, modlitbou rozloučili. Až sem poutníky vyprovázeli občané, kteří se nemohli pro stáří, ze zdravotních nebo pracovních důvodů poutě zúčastnit. Při návratu se u kapličky poutníci společně naposled pomodlili a děkovali Bohu za ochranu. Kaplička patří k nejmenším v širokém okolí a pod vysokou košatou lípou působí svými rozměry o to víc kontrastněji.

Pomník padlým v 1. světové válce

Devatenáct mužů z Jakubčovic muselo obětovat své životy na ruské, srbské a italské frontě. Pomník se jmény a údaji o stáří jim byl odhalen 14. června 1936 u severní zdi kaple Navštívení Panny Marie. Pomník zhotovil kameník O. Bořucký.

Budova č. p. 92 – škola

Už v roce 1792 si Jakubčovice postavily vlastní dřevěnou školu, navštěvovaly ji i děti z Bohučovic. Významným učitelem byl před 1. světovou válkou Josef Flanderka, který v obci působil 48 let. Dvakrát stavěl školu. První, už kamenná, z roku 1877 byla ještě jednotřídní. Po třiceti letech pak byla zahájena výuka v další nové budově, a to už se jednalo o školu dvojtřídní. Nachází se na jižním konci vesnice a má v současnosti č. p. 92. Škola v Jakubčovicích byla zrušena v roce 1977 pro malý počet žáků. Posledním učitelem byl František Martinák. Do budovy se přesunula mateřská škola. Ta zde sídlí dodnes, je to jedno z odloučených pracovišť MŠ Hradec nad Moravicí.

Zemní opevnění z 18. století v okolí Jakubčovic

Nebezpečí nového válečného konfliktu Habsburské monarchie s Pruskem v letech 1789 až 1790 bylo impulsem k vybudování osmi zemních opevnění v okolí Jakubčovic. Měly bránit nepříteli v postupu po strategické silnici Opava – Hradec – Jakubčovice – Bílovec – Nový Jičín. Obhlídku zemních opevnění, tzv. šancí, na Hradecku vykonal v létě 1790 známý generál Laudon. V současnosti jich je v terénu patrných už jen pár. Nejzachovalejší ze všech šancí je na severozápadním okraji vesnice, u rozhledny Šance. Bývala hustě zarostlá náletovými keři, listnatými stromy a býlím, a proto se mladí hasiči SDH Jakubčovice na jaře 2003 pustili do její úpravy. Navíc na západní straně šance postavili jednoduchou dřevěnou pamětní desku americkému letci F. W. Mikaitisovi, který nedaleko 22. srpna 1944 při seskoku z bombardéru B-24 Liberator zahynul. Dobře zachován je též velký „šaněc“ východně od Jakubčovic nedaleko silnice do Hlubočce. Dodnes je částečně patrná též pevnůstka na okraji lesa západně od hasičské zbrojnice, v níž je umístěno hřiště pro místní mládež, zbudované v osmdesátých letech 20. století.

Rozhledna Šance

Novou dominantou Jakubčovic je od roku 2005 rozhledna Šance. Nachází se na severozápadním konci Jakubčovic, u nejzachovalejšího ze zemních opevnění z konce 18. století. Právě podle nich, tzv. šancí, získala své jméno. Stavba rozhledny probíhala od října 2004. Investorem bylo Město Hradec nad Moravicí, ale nakonec většinu z celkových nákladů, jež dosahovaly asi 1,2 miliónu korun, uhradili sponzoři. Ke slavnostnímu otevření rozhledny Šance došlo v pátek 29. dubna 2005 v rámci oslav 60. výročí osvobození Jakubčovic od nacistické okupace. Rozhlednu projektoval Ing. arch. Miroslav Slíva z Opavy. Je to zastřešená dřevěná stavba o čtyřech základních modulech na kamenných pilířích. Její celková výška je 15,5 m. Na vyhlídkovou plošinu, která se nachází ve výšce 12,75 metrů, se stoupá po šedesáti schodech. Rozhledna je v současnosti návštěvníkům přístupná zdarma.

Protipožární vodní nádrž

V letech 1973 až 1976 postavili hasiči z iniciativy tehdejšího starosty sboru Jana Beinhauera a za pomoci ostatních občanů v jihovýchodní části obce betonovou vodní nádrž. Již několik let se totiž obávali, že úbytek vody v obecní studni i ve většině soukromých je pro obec rostoucí hrozbou. Náklady na výstavbu dosáhly částky 150 tisíc korun. Rozměry nádrže jsou 18 x 12 metrů, obsah byl po naplnění asi 100 m3.

Vodní nádrž v Důlkách

Několik stovek metrů jižně od Jakubčovic, skrytá při pohledu ze silnice do Skřipova, se nachází v místě zvaném Důlky, kde býval dříve malý rybník, vodní nádrž. Stavěla se jako zdroj užitkové vody v letech 1975 až 1977 v tzv. akci Z. Vodní hladina zaujímá plochu 0,77 ha. Nádrž je asi 10 metrů hluboká, při naplnění obsahuje 15 400 m2 vody. Když byly Jakubčovice napojeny na veřejnou vodovodní síť a byl postaven nadzemní vodojem, vodní nádrž ztratila svůj původní účel a stala se v letních měsících malým a skromným místem pro koupání i vodní rekreaci, v zimě za vhodných povětrnostních podmínek se tu i bruslí.

Prodejna v centru

Prodejna Jednoty sídlila v padesátých letech 20. století v nevyhovujících prostorách, od roku 1963 dokonce do obce pouze dojížděla pojízdná prodejna. Lidé i místní národní výbor protestovali tak důrazně, že na jaře 1966 byla povolena výstavba samostatné budovy prodejny Jednoty na bývalé návsi v tzv. akci Z. Občané odpracovali 6 360 hodin. Náklady dosáhly 328 tisíc korun. Budova byla slavnostně otevřena 13. prosince 1967 a prodejna v ní sídlí dodnes.

Hřbitov

V krátkém demokratizačním období roku 1968 naléhali občané, aby si obec zřídila vlastní hřbitov. Z několika navrhovaných míst byl nakonec vybrán pozemek asi 300 metrů severně od obce, místu se říkalo „U Obory“, kde bylo vhodné složení půdy a silnice vedla v blízkosti. Při výstavbě hřbitova pomáhali všichni občané, i mladí. Stavba včetně příjezdové komunikace byla ukončena v prosinci 1969 nákladem 110 tisíc korun. Sbírka, provedená mezi občany, vynesla 36 tisíc korun. Na hřbitově se začalo pohřbívat v únoru 1970.

Hájenka Mostky

Hájenka pod názvem „Mostky“ se nachází u silnice mezi Jakubčovicemi a Skřipovem. Podle ústní tradice byla postavena za císařovny Marie Terezie. Ve 20. století se v ní vystřídalo několik hajných. Z Hradce vede údolím Záviliší až k hájence poměrně pohodlná lesní cesta, asi čtyři kilometry asfaltovaná, kterou v zimě za dostatečné sněhové pokrývky využívají místní i opavští běžkaři k pohodlné projížďce. V poslední době po ní jezdí stále více cykloturistů na horských kolech.

V letech 1987 až 1990 probíhala poblíž hájenky Mostky, necelé dva kilometry jižně od Jakubčovic, výstavba objektu drůbežářských závodů.

Samota „Honův mlynek“

Asi dva kilometry jihovýchodně od Jakubčovic, uprostřed luk obklopených smrkovými lesy, kde se sbíhají dva prameny potoka Setina, vystavěl kolem roku 1840 Jan Hon mlýn na vodní pohon, a pak i pilu s rámovkou a s cirkulárkou. Kapacita mlýna byla asi 500 kg mouky za den, obilí se tu také šrotovalo. Již koncem 19. století byl však kvůli konkurenci provoz mlýna zrušen. Pouze na pilu vozili sedláci z Jakubčovic a ze Skřipova kmeny ze svých lesů k pořezu, avšak jen asi do roku 1925. Oba domy na samotě, i v současnosti nadále udržované, ožívají o víkendech a zejména o prázdninách.

Naučná stezka „Památce amerických letců“

Dne 22. srpna 1944 vzrušila obyvatele Jakubčovic letecká havárie amerického bombardéru B-24 Liberator. Z jeho desetičlenné posádky pět mužů padlo do zajetí a pět zahynulo. Dva z nich zemřeli poblíž zemního opevnění u severního okraje Jakubčovic, další nalezl smrt v koruně buku v lese mezi Jakubčovicemi a Raduní. Na tento strom byl roku 1946 připevněn hliníkový odlitek kříže s hlavou Ježíše Krista. Celou událost dnes připomíná naučná stezka „Památce amerických letců“, vybudovaná v roce 2006. Má tři stanoviště – na kraji lesa severně od Jakubčovic, u buku, kde se zabil jeden z letců, a u školy v Raduni – a popisuje okolnosti celé havárie.

JakubčoviceJakubčovice - kulturní dům a knihovnaJakubčovice - Kaple Navštívení Panny MarieJakubčovice - Pomník padlým v 1. světové válceJakubčovice - kapličkaJakubčovice - rozhledna Šance

Text Mgr. Martin Sosna, kronikář města