Skřipov

R. 1848 panství města Opavy, kraj Opavský. V latinských textech Scrispow a Ksrippaw, v německých textech Skrzipp. Místní část hrabství se v latinských a německých textech nikde neuvádí. Skřipov se poprvé připomíná r. 1271. Patřil většinou k majetku města Opavy. Přemysl Otakar II. daroval v r. 1271 Opavě 40 lánů lesa u Skřipova, v r. 1288 opavský kníže Mikuláš dal městu Opavě celou ves. Pečeť Skřipova je známa od r. 1723. Ovál nese zobrazení kolmo postavené radlice, provázené po obou stranách drobnou rozetkou. Skřipov jako samostatná obec spadl do r. 1896 pod politický okres Opava, potom by součástí okresu Bílovec, od r. 1960 je opět v rámci okresu Opava. Hrabství se poprvé připomíná v r. 1460 jako zpustlá ves Přední a Západní Hrabí, obnovená v polovině 16. století, přináležející od r. 1699 k bílovickému panství rodu Sedlických z Choltic. Vlastní pečetidlo mělo Hrabství až v r. 1787. V pečetním poli je zobrazeno zvíře s rohy. Hrabství jako osada, bylo součástí obce Výškovice v okrese Opava, od r. 1896 spolu s Výškovicemi v okrese Bílovec, později jako samostatná obec v bílovickém okrese. Po r. 1960 bylo Hrabství opět v rámci okresu Opava.

Nedostavěná železniční trať

na ČRo Ostrava v pořadu "Křížem krajem"

Jednalo se opravdu o monstrózní plán. Měla to být spojnice tehdejšího Pruska (tratí Opava - Ratiboř) s Uherskem.

Vlastníkem byla MSCB (do té doby vlastnící trať Olomouc - Opava). Trať měla vést z Opavy přes Hradec nad Moravicí, Bohučovice, Skřipov, Lukavec a Fulnek, dále přes Suchdol nad Odrou, Nový Jičín, Valašské Meziříčí a Vsetín až k Vlárskému Průsmyku.

Celková délka trati měla být 129 km a největší stoupání 1:60 (asi 16 %o), což je vzhledem k trasování tratě opravdu obdivuhodné.

Stavba začala v červnu roku 1873 a zastavena byla kvůli krachu na vídeňské burze 15. ledna 1874. Za toho půl roku toho ale stihli opravdu hodně. Na území Slezska (tehdy v úseku Opava - Fulnek bylo postaveno celé těleso trati a ve Fulneku (na katastru obce Děrné) se dokonce začala stavět staniční budova. Části tělesa trati se později použily na jiné tratě (např. Suchdol nad O. - Fulnek apod.)

Do dnešních dnů je zřetelný násep nad silnicí z Branky do Chvalíkovic a dále od Skřipova skrytý v lese skoro až do Fulneka.

Dochovaly se dokonce dva propustky a to za střelnicí v Chvalíkovicích a v lese mezi Chvalíkovicemi a Vršovicemi.

Barokní kostel sv. Jana Křtitele

Ve Skřipově, směrem k samotě Požaha 29 ha přírodní rezervace se zbytky přirozeného lesního porostu. Stavba kostela byla  za velmi tíživých podmínek r. 1844 dokončena, 1. září 1844, byl nově postavený chrám na slavnost "Andělů strážců" slavnostně vysvěcen.