Turistické informační centrum
Hradec nad Moravicí
Podolská 308
747 41 Hradec nad Moravicí
Tel.: 595 173 043, 778 700 071
E-mail: ic(@)muhradec.cz
Sledujte nás
První zmínka o obci se objevuje v roce 1322. Její pozice na "Jantarové stezce" přispěla k jejímu strategickému významu, který je dokladován postupným budování tvrze a zámku až do dnešní podoby. Obec Raduň se rozkládá v ústí raduňského údolí, jímž protéká potok Raduňka. Obec je dobře dosažitelná z Opavy a je výchozím bodem pro kratší či delší turistické výlety. Jižně od obce se údolí Raduňky nachází přírodně krajinářský park s množstvím důmyslně řešených procházkových i turistických tras, romantických zákoutí a komponovaných průhledů. Z vyvýšených míst v okolí parku a obce se nabízí krásné pohledy na krajinu Opavské pahorkatiny a při dobré viditelnosti i na Jeseníky a horu Praděd. Severně od obce se nachází soustava rybníků. Za nejnižším z rybníků se nachází zřejmě nejstarší strom na Opavsku, asi 400 let starý dub s obvodem kmene 6 m.Obcí prochází státní silnice II/464, protéká potok Raduňka ve správě Zemědělské vodohopodářské správy, Oblast povodí Odry, pracoviště Ostrava.
Největší kulturní památkou v obci je "Státní zámek Raduň".
V roce 1979 byl předán Správě zámků Hradce nad Moravicí a Raduně. Následovaly rozsáhlé opravy zámecké budovy. V roce 1983 byly do adaptovaného zámku deponovány sbírky a demontované zařízení nedalekého státního zámku Hradce nad Moravicí. Areál státního zámku Raduň je v regionu ojediněle dochovaný zámecký komplex, schopný nabídnout představu o struktuře a vzájemných souvztažnostech tak specifického mikrosvěta,
Zámecký areál a jeho jednotlivé části nabízí ideální využití
Mezi další kulturní památky patří:
Počátky stávajícího zámeckého parku mají svůj původ v travnatých plochách, původně založených a udržovaných v nejbližším okolí zámku a doplňovaných časem vzácnými dřevinami i drobnými stavbami. Po zrušení velkých ovocných sadů byla také jejich plocha zakomponována do nově vznikajícího přírodně-krajinářského parku, navíc v souladu s dobovou módou doprovázeného soustavou aranžovaných zahrad, situovaných mezi nově postavenou zámeckou oranžerii a fíkovnu s ananasovnou.
Klasicistní oranžerie byla postavena v roce 1824 ve vzdálenosti 150 metrů východně od hlavní zámecké budovy podle projektu neznámého stavitele
Objekt sloužil nejen k uchování vzácných subtropických rostlin, ale byl také oblíbeným místem k odpočinku, zvláště v chladnějších podvečerech. K oranžerii přiléhala okraná zahrada s centrálním parterem. Zatravněné plochy, změkčené květinovými záhony, sloužily k letnění části oranžerijního sortimentu. Zřejmě až k polovině 19. století navazovaly na tytu zahrady další dvě květné zahrady, každá odlišné kompozice a zřejmě i vegatační skladby, které byly v 50. až 60. letech zrušeny a na jejich místě byla založena zelinářská zásobní zahrada, doplněná skleníkem. Od konce dvacátých let 20. století došlo z finančních důvodů k podstatnému omezení provozu oranžerie.
Stojí za úřednickým domem a uzavírá východní část komplexu hospodářských staveb. Byl postaven v roce 1841 podle projektu opavského stavitele Franze Biely. Je nejmladším objektem areálu, ovšem respektuje tvarosloví sousedních budov, reprezentuje architekturu dohasínajícího pozdního klasicismu. K vnitřnímu vybavení náležela i mramorová napajedla a žlaby. Ovčín dokresluje
Budova byla postavená patrně k roku 1823 s využitím starší stavební báze. Klasicistně koncipovanou hlavní fasádou se přes centrální parkovou louku obrací k cca 150 metrů vzdálenému průčelí zámku.
Byly sem vloženy kanceláře správy velkostatku a byty úřednictva a vybraného personálu; v přízemí byly umístěny malá kočárovna a stáje pro jezdecké koně panstva.
Již více než půlstoletí slouží objekt
Barokní objekt, adaptovaný během 19. století v duchu empírového a historizujícího tvarosloví je nejstarším dochovaným stavením zámeckého areálu, poprvé zmiňovaným k roku 1793. Postaven z lomového omítaného kamene na obdélném půdorysu a zastřešen sedlovou střechou, původně krytou šindelem. Vnitřní dvouetážové uspořádání sýpky s dřevěnými povalovými podlahami je - stejně
Spolu s ostatními budovami hospodářského dvora se až do počátku 19. století ukrývala za ohradní kamennou zeď, oddělující a chránící zámecký areál před vnějším nebezpečím.
Po záboru velkostatku Raduň-Bravantice byla sýpka v roce 1947 převedena pod Státní statek Praha, poté pod JZD Opava-Kylešovice. Pro svůj výborně fungující větrací systém sloužila svému účelu až do roku 1979, kdy byla převedena pod OSSPPOP Opava, dnes Národní památkový ústav, úop v Ostravě.
Kvalitní jednolodní architektura z konce 16. století. Úpravy z konce 18. stol. a počátku 19. stol. V současné době probíhá oprava.
Hodnotná barokní stavba ze 2. pol. 18. stol. ojedinělého typu na Opavsku. Značně poškozena.
ve středu obce. Zděná hospodářská dvoupatrová stavba ze 2. pol. 19. stol.
Návštěvnost:
ONLINE:4
DNES:748
TÝDEN:748
CELKEM:2602188