Městská knihovna a informační centrum Hradec nad Moravicí

Filipovice

Filipovice - minulost, současnost a místopis

Filipovice leží v nadmořské výšce 476 metrů. Na místě dnešní vesnice stával hospodářský dvůr, který náležel k panství nedalekého hradu Vikštejn. V roce 1706 jej koupil František Josef Filip hrabě z Hodic a následně zde založil osadu, která získala svůj název podle jeho jména. V celé České republice má stejné jméno už jen část obce Bělá pod Pradědem.

Z dějin

První zmínku o Filipovicích nalezneme v matrice radkovské farnosti k roku 1707. V letech 1784 a 1785 byla vesnice při likvidaci dvora o něco zvětšena. Faustin Ens ve své topografii Opavska z roku 1836 uvedl, že kromě názvu „Philippdorf“ je vesnice nazývána také „Neudörfel“ (pro svůj pozdní vznik až začátkem 18. století). Uvádí také slovanské jméno „Filyporytce“. Dále se od něj dovídáme, že vesnice patří do panství Melč, čítá 32 domů, rozptýlených ve dvou řadách a obklopených panskými lesy. Obyvatelé, jichž je 222, jsou katolíky a hovoří německy. Jsou dominikalisty, to znamená, že jejich usedlosti, jakož i polnosti, které využívali, bezprostředně patřily vrchnosti a poddaní k nim měli pouze právo požívací.

Po zrušení vrchnostenské správy a zavedení obecní samosprávy byly od roku 1850 Filipovice osadou nedalekého Melče, v roce 1866 se ale osamostatnily. Náležely k nim i samoty Zábřemí, Bartuskův statek při okresní silnici a skupina domů „U Hohna“. Počet obyvatel vesnice ve druhé polovině 19. a během 20. století klesal. Při sčítání lidu v roce 1910 uvedly ze všech obyvatel vesnice českou obcovací řeč pouze dvě osoby. Česká menšina zde ale pravděpodobně byla v tomto období početnější. Údaje ze sčítání zkresloval hospodářský nátlak. Pokud chtěl totiž Čech získat práci u německého zaměstnavatele, ať už v lesích knížete Lichnovského nebo knížete Razumovského či ve Weisshuhnově papírně v Žimrovicích, nesměl se k češství přiznávat. Krom toho byli zaměstnanci německých podniků a firem striktně úřady evidováni jako Němci.

V roce 1909 byl ve Filipovicích založen sbor dobrovolných hasičů.

Změněné poměry po vzniku Československé republiky způsobily, že se k české, respektive československé, národnosti hlásila v roce 1921 při sčítání lidu bezmála třetina obyvatel. Pozoruhodné je, že při dalším sčítání v roce 1930 uvádělo českou národnost už 97 lidí, zatímco německou jen 84. Rozvoj českého života v obci skončil roku 1933, kdy Češi úmrtím devíti poměrně agilních lidí ztratili, naopak Němci se aktivizovali a získávali i některé labilní české rodiny. Od roku 1940 byli němečtí muži povoláváni do armády, devět z nich padlo.

Po válce byly německé rodiny z Filipovic odsunuty. Roku 1950 obec čítala pouze 78 lidí, v dalších desetiletích se počet obyvatel příliš neměnil. Jednotné zemědělské družstvo bylo ve Filipovicích založeno v roce 1957, postavilo si dokonce vlastní kravín (dodnes stojí na severním okraji vesnice), ale zápasilo s ekonomickými problémy a 1. března 1960 se sloučilo se sousedními družstvy v Domoradovicích a Žimrovicích v jeden ekonomický celek s názvem JZD Rovnost. V roce 1960 (uvádí se také rok 1963) byla obec Filipovice sloučena s Domoradovicemi. Spolu s nimi se pak roku 1974 stala integrovanou obcí Hradce nad Moravicí.

Na veřejný vodovod byly Filipovice napojeny roku 1999. Poslední místní fungující organizací byl sbor dobrovolných hasičů, který ovšem začátkem 21. století svou činnost ukončil. Na přelomu let 2010 a 2011 měly Filipovice 71 stálých obyvatel.

K 31. 12. 2021  měla obec 81 obyvatel.

Místopis

Kaple Nanebevzetí Panny Marie

Občané Filipovic se rozhodli postavit si vlastní kapli roku 1867 a začali shromažďovat finanční dary. Ani po třiceti letech ale ještě nebyl nastřádán obnos postačující k zahájení výstavby. Kaple Nanebevzetí Panny Marie byla nakonec postavena v prvních letech 20. století. Stavět se musela někdy mezi lety 1902 a 1907, kdy byla vysvěcena (přesnější určení není prozatím známo). Po roce 1945 byla obec, dosud patřící do farnosti Radkov, přifařena k Melči. Poslední opravy kaple i kamenné zídky před ní provedlo Město Hradec nad Moravicí v roce 1980.

Bývalá školní budova

Školní budovu dostavěla obec v roce 1895. Padesát místních dětí tak přestalo docházet do školy ve tři kilometry vzdálených Domoradovicích, kde tamější učitel Jan Böhm všechny děti učil česky. To byl důvod, proč se filipovičtí Němci pod tlakem soukmenovců z Radkova a Melče rozhodli pro stavbu vlastní školy. Po vzniku Československa byla ve Filipovicích roku 1920 založena česká menšinová škola. Učilo se v odpoledních hodinách ve stejné budově, kde sídlila škola německá. Ve třicátých letech 20. století hrozilo její uzavření, ale díky obětavosti občanů Domoradovic a jejich dětí, které sem docházely, se udržela až do nacistické okupace. V roce 1964 byla škola ve Filipovicích pro nedostatečný počet žáků uzavřena. V osmdesátých letech 20. století byla budova prodána soukromníkovi, který si ji stavebně upravil na víkendovou chalupu.

Osada Břemí

Mezi Filipovicemi a Domoradovicemi se nachází osada zvaná Břemí, někdy též Zábřemí, která náležela k Filipovicím. Na jejím jižním konci stojí u cesty na kraji zahrady posledního domku nevelká kaplička. Dali ji zbudovat začátkem třicátých let 20. století tehdejší majitelé domku Josef a Anežka Böhmovi na památku své dcery Marie, která se zabila nedaleko při nešťastném pádu z kola.

Poutní místo Maria Talhof

Západně od Filipovic, v hlubokém údolí Melčského potoka, leží poutní místo zvané Maria Talhof. Malá kaplička Panny Marie zde byla postavena asi na přelomu 18. a 19. století jako dík za zázračné uzdravení děvčátka. Zvětšena a do dnešní podoby upravena byla roku 1926. V závěru 19. století byla nedaleko zbudována dřevěná kaple zasvěcená Panně Marii. Krátce po 2. světové válce zanikla, ale roku 1996 byla obnovena. Na poutním místě nalezneme také dřevěný kříž a z kamení postavenou lurdskou jeskyni. Od druhé poloviny devadesátých let 20. století se na Maria Talhof opět pravidelně konají poutě. Poutní místo je přístupné svažitým chodníkem z Filipovic.

Pomník padlým mužům za 2. světové války

K období 2. světové války se vztahuje osamocený pomník, stojící dosud v poli západně od vesnice u cestičky do údolí Talhof k poutnímu místu. Připomíná bratry Maxe a Ferdinanda Wilscherovy, filipovické občany, kteří padli v letech 1941, respektive 1942, v Rusku.

Filipovice  Filipovice - Kaple Nanebevzetí Panny Marie  osada Břemí

Text Mgr. Martin Sosna, kronikář měst

O Hradci

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
26
2
27
1
28
2
29
1
1
4
2
4
3
4
4
5
5
5
6
6
7
6
8
5
9
5
10
5
11
7
12
5
13
8
14
6
15
6
16
6
17
5
18
7
19
5
20
7
21
7
22
6
23
8
24
5
25
6
26
5
27
7
28
7
29
5
30
7
31
4

Hradecký kulturní měsíčník

Kulturní zpravodaj

Aktuální teplota

19.3.2024 09:03

Aktuální teplota:

4.1 °C

Vlhkost:

75.6 %

Rosný bod:

0.1 °C

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:9
DNES:287
TÝDEN:840
CELKEM:2249168