Turistické informační centrum
Hradec nad Moravicí
Podolská 308
747 41 Hradec nad Moravicí
Tel.: 595 173 043, 778 700 071
E-mail: ic(@)muhradec.cz
Sledujte nás
Střed Benkovic se rozkládá v nadmořské výšce 416 metrů. Ze tří stran je vesnice částečně kryta před větry mírnými vyvýšeninami táhnoucími se od skalnatého vrcholu Štěrk (434 m n. m.) na severovýchodě obloukem až po Horku (453 m n. m.) na jihozápadě. Do těchto míst přišli první osadníci snad někdy koncem 13. nebo na začátku 14. století. Je možné, že lokátor vsi se jmenoval Benedikt, důvěrněji oslovovaný zkráceně Benek, a podle něj mají Benkovice svůj název. Žádná jiná obec v České republice stejné jméno nemá.
První písemná zmínka o Benkovicích je z roku 1363. Vrchností pro zdejší obyvatele byli až do zrušení poddanství v roce 1848 držitelé nedalekého hradu, respektive zámku Hradce. Díky urbáři panství hradeckého z roku 1574 víme, že v Benkovicích tehdy žilo 21 poddaných držících usedlost. K poddanským povinnostem patřilo rok co rok odvádění peněz z obhospodařované půdy, také určitého množství ovsa, čtyř slepic a osmadvaceti vajec, stejně jako i robota, která zahrnovala například povinnost pracovat s koňmi na panských polích, o Vánocích přivézt fůru dříví k hradeckému zámku, opravovat střechy a ploty při dvorech nebo pomáhat stříhat ovce.
V první polovině 17. století byly Benkovice počtem usedlostí větší než Žimrovice, Bohučovice, Branka, Lesní Albrechtice i Březová. Dnes je tomu naopak. Pro období vlády Marie Terezie je možné ve vsi podle majetnosti rozlišit dědičného fojta, lánové sedláky, poloviční sedláky, zahradníky a nejchudší tzv. malé domkáře. V letech 1848 a 1854 byly Benkovice postiženy požárem (při druhém z nich shořelo 41 chalup i se stodolami). Když se v polovině 19. století zformovala obecní samospráva, stal se prvním starostou obce někdejší fojt Jan Balhar. V roce 1890 žilo v Benkovicích 346 obyvatel, z toho deset uvedlo jako svou obcovací řeč němčinu a dva byli Židé. Koncem 19. století vznikly první spolkové organizace. Roku 1897 se ustavil „Dobrovolný hasičský sbor v Benkovicích“, který si hned o rok později zakoupil první stříkačku. Pro obec, jejíž obyvatelé se zabývali převážně zemědělstvím, byl důležitý i vznik hospodářského spolku, který byl ustaven pod názvem „Hospodářské společenstvo v Benkovicích“ v roce 1898.
Na třech frontách 1. světové války bojovalo 38 mužů z Benkovic, pět z nich se nevrátilo. Legionáři byli Antonín Hrubý, Ignác Luzar, František Ohnheiser a Ludvík Přibyla. Do počátku dvacátých let 20. století byly Benkovice spojeny s okolními obcemi jen polními cestami, teprve v roce 1923 byla vybudována 2,8 km dlouhá silnice do Hradce. Velkým nedostatkem pro Benkovice bylo a je, že nebyla protažena do Štáblovic. Za 2. světové války ukrývali stateční benkovičtí občané uprchlé sovětské zajatce a partyzány. Po válce se patnáct místních rodin vystěhovalo na výzvu vlády osídlit pohraničí. V roce 1947 byla obec elektrifikována, rok nato napojena na telefonní síť.
Pokus o založení jednotného zemědělského družstva v Benkovicích v letech 1952 až 1953 ztroskotal, nakonec místní zemědělci vstoupili o několik let později do JZD Branka. V roce 1959 byl ve středu obce zasypán obecní rybník a na jeho místě vznikla točna pro autobus a později též čekárna. Svou samostatnost pozbyly Benkovice v roce 1973 integrací s Hradcem nad Moravicí. Jako poslední stál v čele samostatné obce ve funkci předsedy Místního národního výboru Benkovice Ing. Eustach Stodůlka. Po likvidaci soukromého sektoru po komunistickém převratu otevřelo v obci malou prodejnu spotřební družstvo Jednota. Nová prodejna byla vybudována v letech 1974 až 1976 v tzv. akci Z, obchod v ní fungoval až do závěru 20. století. Po dlouhém úsilí byla vesnice v roce 1992 napojena na veřejnou vodovodní síť; na kopci Horka byl vybudován podzemní vodojem. Plynofikace vesnice proběhla až v 21. století a nebyla úplná – na plyn bylo napojeno jen něco málo přes 50 % objektů.
Na přelomu tisíciletí vyvíjely v Benkovicích činnost dvě organizace – Sbor dobrovolných hasičů a Český svaz žen, který ale posléze zanikl. Hasičům se v posledních letech daří aktivně přispívat ke zpestření života ve vesnici pořádáním různých akcí během roku, jakými jsou například turnaje v šipkách, ve stolním tenise a ve stolní hře „Člověče, nezlob se!“ a hasičské plesy.
Místní knihovna Benkovice, která je jednou z poboček Městské knihovny Hradec nad Moravicí, umožňuje zájemcům jednou týdně nejen půjčení knih, ale též přístup k internetu. Nachází se v místnosti v budově hasičské zbrojnice.
V kapli se konají v postní době pobožnosti křížové cesty a v květnu májové pobožnosti, bohoslužba je v ní sloužena jedenkrát ročně, a sice ve svátek moravských věrozvěstů 5. července.
Na travnatém hřišti hrávají místní sportovci fotbal, na sousedním antukovém kurtu tenis a nohejbal. V dřívějších letech se tu pravidelně konaly tenisové turnaje. V roce 2010 se v Benkovicích zformoval nohejbalový klub.
Obchod ani hostinec v současnosti ve vesnici nejsou.
Zatímco ještě za první republiky bydlelo v Benkovicích přes 370 obyvatel, tak na přelomu let 2010 a 2011 zde žilo pouze rovných 200 obyvatel. Je to nicméně přesto určitý nárůst oproti předešlým létům. Ne všechny „benkovské“ domy jsou trvale obydleny, okolo třiceti procent jich slouží jako rekreační objekty lidem odjinud.
K 31. 12. 2023 měla obec 237 obyvatel.
Kaple byla v Benkovicích postavena roku 1868. Je zasvěcena sv. Cyrilu a Metodějovi. O její postavení se zasloužil nejvíce rolník Jan Fajkus ze stavení č. p. 10. Výhodně koupil část panského lesa, stromy skácel a se ziskem je prodal v Opavě. Část kmenů použil na stavbu věže a krovu. Kámen dováželi rolníci z blízkého lesa a ze základů větrného mlýna, který stál nad obcí a právě tehdy zcela vyhořel. Zdivo bylo dílem zedníků z Lipiny. Kapli posvětil 5. července 1869 hradecký farář P. Valentin Sentenský, který dal také zhotovil oltář. V roce 1877 koupil do kaple Jan Fajkus varhany, po rozebrání jejich píšťal a všech kovových částí pro válečné účely bylo roku 1943 zakoupeno harmonium. Nynější zvon, který váží 154 kg, zakoupili občané v roce 1958.
Trojbokou Boží muku za vesnicí u cesty do Štáblovic dal podle sdělení pamětníka Jana Šroma postavit zbožný benkovický rolník Josef Fajkus asi v roce 1840. Posvěcena byla 5. července 1893 P. Tomášem Kleinem, toho času kooperátorem v Hradci. Ve třech výklencích jsou obrazy svatých. Je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Na historické fotografii májová pobožnost 1. května 1940 s P. Otakarem Trtílkem.
U domku č. p. 49, v místech, kde z hlavní silnice odbočuje ulička vedoucí ke kravínu, stojí kaplička Panny Marie Lurdské. Snad byla postavena v roce 1935 – tento letopočet je napsán na samotné kapličce. Je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Naposledy byla opravována a znovu posvěcena v roce 2007 poté, co byla poškozena nárazem od automobilu.
Na západní straně kaple sv. Cyrila a Metoděje se nachází pomník osmi místních obětí 1. světové války. Postavil jej zdejší hasičský sbor za finanční podpory pozůstalých. Návrh na pomník vytvořil benkovický řídící učitel Drahoslav Juchelka, ze slezské žuly jej vytesal kameník Kitler z Opavy. Odhalen byl 24. července 1938 v rámci jubilejní slavnosti k dvacetiletému trvání republiky.
Důležitým příspěvkem k rozvoji Benkovic bylo založení školy už v roce 1836. První učitel se jmenoval Josef Trojančík. Přestaveb se školní budova dočkala v letech 1901 a 1932. Ve třicátých letech 20. století navštěvovalo jednotřídku přes padesát dětí, a tak bylo od září 1934 škole povoleno zřízení paralelní druhé třídy s polodenním vyučováním. Významnými učiteli v benkovické škole v první polovině 20. století byli František Holeš a Drahoslav Juchelka. Zrušena byla v roce 1974 pro trvale nízký počet žáků. Poslední ředitelkou byla od roku 1965 Drahomíra Ryplová. Po zrušení školy byla v budově č. p. 34 knihovna, svazácká klubovna a klubovna požárníků, dnes slouží jako rekreační chalupa.
Budovu hasičské zbrojnice na horním konci obce si postavil místní dobrovolný hasičský sbor v roce 1904 (tehdy se užíval název „hasičské skladiště“). Slouží mu dodnes, navíc se zde nachází i místní knihovna. Před integrací s Hradcem nad Moravicí zde byla obecní kancelář.
Když byl v sedmdesátých letech 20. století zbourán zchátralý sál někdejšího soukromého hostince a Městský národní výbor Hradec nad Moravicí přes protest benkovických občanů prodal budovu školy jako rekreační chalupu, nezůstala občanům a mládeži jediná místnost k pořádání schůzí a pro společenské vyžití. V roce 1984 bylo rozhodnuto, že občané v tzv. akci Z pomohou postavit menší budovu na obecním pozemku v sousedství hasičské zbrojnice. Zednické práce provedla stavební četa JZD, ostatní práce odborné firmy. Občané odpracovali přes osm set hodin zdarma, ostatní pomocné práce za částečnou finanční úhradu. Jednopodlažní budova byla otevřena 6. května 1986. Odehrávají se tu od té doby různé společenské akce i schůze, také soukromé rodinné oslavy a sál slouží rovněž jako volební místnost.
V letech 1996 až 1998 si místní obyvatelé zbudovali svépomocí za materiálního přispění hradeckého městského úřadu antukový kurt. Současně upravili sousední fotbalové hřiště. Na pracích se podíleli téměř všichni mladší muži i odrostlejší mládež. V zimním období se kurt proměňuje v kluziště.
Text Mgr. Martin Sosna, kronikář města, foto Břetislav Lazecký
Návštěvnost:
ONLINE:7
DNES:306
TÝDEN:1200
CELKEM:2535737