První zmínka o obci se objevuje v roce 1322. Její pozice na "Jantarové stezce" přispěla k jejímu strategickému významu, který je dokladován postupným budování tvrze a zámku až do dnešní podoby. Obec Raduň se rozkládá v ústí raduňského údolí, jímž protéká potok Raduňka. Obec je dobře dosažitelná z Opavy a je výchozím bodem pro kratší či delší turistické výlety. Jižně od obce se údolí Raduňky nachází přírodně krajinářský park s množstvím důmyslně řešených procházkových i turistických tras, romantických zákoutí a komponovaných průhledů. Z vyvýšených míst v okolí parku a obce se nabízí krásné pohledy na krajinu Opavské pahorkatiny a při dobré viditelnosti i na Jeseníky a horu Praděd. Severně od obce se nachází soustava rybníků. Za nejnižším z rybníků se nachází zřejmě nejstarší strom na Opavsku, asi 400 let starý dub s obvodem kmene 6 m.Obcí prochází státní silnice II/464, protéká potok Raduňka ve správě Zemědělské vodohopodářské správy, Oblast povodí Odry, pracoviště Ostrava.
Největší kulturní památkou v obci je "Státní zámek Raduň".
V roce 1979 byl předán Správě zámků Hradce nad Moravicí a Raduně. Následovaly rozsáhlé opravy zámecké budovy. V roce 1983 byly do adaptovaného zámku deponovány sbírky a demontované zařízení nedalekého státního zámku Hradce nad Moravicí. Areál státního zámku Raduň je v regionu ojediněle dochovaný zámecký komplex, schopný nabídnout představu o struktuře a vzájemných souvztažnostech tak specifického mikrosvěta,
Zámecký areál a jeho jednotlivé části nabízí ideální využití
Mezi další kulturní památky patří:
Počátky stávajícího zámeckého parku mají svůj původ v travnatých plochách, původně založených a udržovaných v nejbližším okolí zámku a doplňovaných časem vzácnými dřevinami i drobnými stavbami. Po zrušení velkých ovocných sadů byla také jejich plocha zakomponována do nově vznikajícího přírodně-krajinářského parku, navíc v souladu s dobovou módou doprovázeného soustavou aranžovaných zahrad, situovaných mezi nově postavenou zámeckou oranžerii a fíkovnu s ananasovnou.
Klasicistní oranžerie byla postavena v roce 1824 ve vzdálenosti 150 metrů východně od hlavní zámecké budovy podle projektu neznámého stavitele
Objekt sloužil nejen k uchování vzácných subtropických rostlin, ale byl také oblíbeným místem k odpočinku, zvláště v chladnějších podvečerech. K oranžerii přiléhala okraná zahrada s centrálním parterem. Zatravněné plochy, změkčené květinovými záhony, sloužily k letnění části oranžerijního sortimentu. Zřejmě až k polovině 19. století navazovaly na tytu zahrady další dvě květné zahrady, každá odlišné kompozice a zřejmě i vegatační skladby, které byly v 50. až 60. letech zrušeny a na jejich místě byla založena zelinářská zásobní zahrada, doplněná skleníkem. Od konce dvacátých let 20. století došlo z finančních důvodů k podstatnému omezení provozu oranžerie.
Stojí za úřednickým domem a uzavírá východní část komplexu hospodářských staveb. Byl postaven v roce 1841 podle projektu opavského stavitele Franze Biely. Je nejmladším objektem areálu, ovšem respektuje tvarosloví sousedních budov, reprezentuje architekturu dohasínajícího pozdního klasicismu. K vnitřnímu vybavení náležela i mramorová napajedla a žlaby. Ovčín dokresluje
Budova byla postavená patrně k roku 1823 s využitím starší stavební báze. Klasicistně koncipovanou hlavní fasádou se přes centrální parkovou louku obrací k cca 150 metrů vzdálenému průčelí zámku.
Byly sem vloženy kanceláře správy velkostatku a byty úřednictva a vybraného personálu; v přízemí byly umístěny malá kočárovna a stáje pro jezdecké koně panstva.
Již více než půlstoletí slouží objekt
Barokní objekt, adaptovaný během 19. století v duchu empírového a historizujícího tvarosloví je nejstarším dochovaným stavením zámeckého areálu, poprvé zmiňovaným k roku 1793. Postaven z lomového omítaného kamene na obdélném půdorysu a zastřešen sedlovou střechou, původně krytou šindelem. Vnitřní dvouetážové uspořádání sýpky s dřevěnými povalovými podlahami je - stejně
Spolu s ostatními budovami hospodářského dvora se až do počátku 19. století ukrývala za ohradní kamennou zeď, oddělující a chránící zámecký areál před vnějším nebezpečím.
Po záboru velkostatku Raduň-Bravantice byla sýpka v roce 1947 převedena pod Státní statek Praha, poté pod JZD Opava-Kylešovice. Pro svůj výborně fungující větrací systém sloužila svému účelu až do roku 1979, kdy byla převedena pod OSSPPOP Opava, dnes Národní památkový ústav, úop v Ostravě.
Kvalitní jednolodní architektura z konce 16. století. Úpravy z konce 18. stol. a počátku 19. stol. V současné době probíhá oprava.
Hodnotná barokní stavba ze 2. pol. 18. stol. ojedinělého typu na Opavsku. Značně poškozena.
ve středu obce. Zděná hospodářská dvoupatrová stavba ze 2. pol. 19. stol.