Branka u Opavy se rozkládá ve tři sta metrů širokém severojižním údolí Moravice mezi výběžky Nízského Jeseníku v nadmořské výšce 255 m. Na západě se k ní sklání hřbet pověstmi opředené Hanuše (427 m), na východě se prudce zvedá branecký kopec (376 m), někdy též nazývaný Branská hůrka. Nabízí výhled do úrodné opavské nížiny, na západním horizontu je vidět Praděd a hřeben Jeseníků.

Název Branka je odvozen buď od polohy obce - otvírala se zde malá zemská brána údolím řeky Moravice do Moravy, nebo může pocházet od brány v opevnění, které od braneckého kopce až k Hanuši chránilo od severu přístup k zeměpanskému hradu Hradec.

Nejstarší písemný údaj v latinské listině pochází z r.1257 "villa,que Branka nuncupatur".Historici tvrdí, že její název označuje místo, kde stála brána v obranném valu, který hájil zeměpanskou tvrz Hradec před nájezdy ze severu, odkud v r. 1241 vpadli do kraje výbojní Tataři.

Branka se může chlubit nejstarší kroniku na opavském venkově. Začal ji psát kaplan Jan Chovanec v r.1842. Od r.1897 pokračoval v psaní kroniky česky a velmi podrobně učitel Jan Skupina (učil do r.1911). Dalším velkým kronikářem v sedmdesátých a dalších letech minulého století byl Karel Chovanec.

Od r.1972 byla Branka součástí Hradce nad Moravicí.  Od roku 1994 se obec Branka z popudu obyvatelů opět osamostatnila.

Obec má dobrou občanskou vybavenost – nachází se zde malotřídní základní škola, mateřská škola, kulturní dům, obchod.

Školní hřiště s  příjemným umělým povrchem bylo v roce 2006 zpřístupněno veřejnosti. Je zde k dispozici tenisový a softtenisový kurt, nohejbalové hřiště, koš pro streetball i hřiště pro házenou a vybíjenou. Obcí prochází cyklostezka č. 551 z Opavy do Hradce nad Moravicí, . která je vyhledávána nejen cyklisty každého věku,  ale oblíbená je i u "in-line"bruslařů pro svůj kvalitní asfaltový povrch.

Zajímavá místa a památky v Brance u Opavy a okolí:

Starší vodní mlýn

Po nákladné opravě válkou poškozeného mlýna se v něm mlelo do r. 1951. Potom dva roky sloužil Hospodářskému družstvu jako šrotovna a dalších pět let n.p.Slezské mlýny, pro které v roce 1958 domlel poslední obilí.

Vodní mlýn "Trňák"

se datuje k roku 1635. K mlýnu patřilo několik pozemků - polí, pastvin, luk, část lesa, vodní náhon a menší zahrada.
V r. 1908 koupila mlýn v exekuční dražbě branecká továrna a objekt předělala na byty.

Kaple Sv. Trojce

Obec měla na začátku 19.století na úpatí kamenolomu pouze Boží muka, kde se konaly pohřby. V r.1823 byla z iniciativy fojta postavena malá kaplička bez zvonu. V dubnu r.1945 byla zasažena dělostřeleckým granátem, také lípy kolem byly zničeny. Kaple byla obnovena v r.1946 a znovu vysvěcena téhož roku.

Dne 11.června 1843 vysvětil Leifert větší kapli ve středu obce zasvěcenou sv.Trojici. Postavil ji Jiří Holeš z Podolí.Zvon, který byl odlitý v Olomouci v r.1841, zakoupil fojt František Chovanec.

Za 2.světové války Němci zvon, který vážil 50 kg, sebrali (9.3.1942).Občané udělali sbírku a za 600 německých marek si koupili nový zvon "Václav Jan", kterým se vyzvání od 15.října 1944 dodnes.

Pomník obětem války

Pomník obětem 1.světové války (1914-1918), byl uprostřed obce odhalen 28.října 1923.Slavnostní akt byl zahájen hudbou a projevem starosty Tomáše Hájka. Po něm hovořil předseda spolku pro postavení pomníku Čeněk Kanclíř.Pomník byl posvěcen děkanem Tomášem Kleinem.

Zobrazené přesýpací hodiny symbolizují pomíjivost života.