Obsah

Hukvaldy

 

První podnět založení hradu Hukvald vzešel od německých hrabat z Hückeswagenu. Ve 14. století přešel hrad Hukvald do držení olomouckých biskupů, kteří jej vlastnily řadu let. Jejich vlastnické právo na hrad je zachyceno v papežské bule z roku 1355. Přesto v roce 1465 hrad převzal do svého držení český král Jiří z Poděbrad. Ten jej vzápětí výhodně prodal opětovně olomouckému biskupství. Významnější stavebním úpravám hradu dochází až za vlády pánů z Boskovic a jejich následovníků. Od 16. století přechází hrad Hukvald do držení olomouckého biskupství a později olomouckého arcibiskupství do roku 1948. Avšak 5. října zasáhl zničující požár, který byl zapříčiněn úderem blesku do jedné z dřevěných hospodářských budov hradu. Oheň se velmi rychle rozšířil a celý hrad vyhořel. Po roce 1948 byl hrad zestátněn.

K zajímavostem hradu patří Kaple sv. Ondřeje pocházející z konce 17. století. Kaple byla po požáru hradu obnovena a udržována. Kaple hradu je zasvěcena patronu zdejšího kraje sv. Ondřeji, jehož vyobrazení se také nachází uvnitř na oltáři. Dále se v kapli nacházejí sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka Xaverského. V kapli se velmi často pořádají koncerty.

Hrad Hukvald nebyl nikdy dobyt. Snad díky své strategické poloze i masivnímu opevnění. Strmý kopec pod hradem byl totiž z obranných důvodů původně nezalesněný a případní nepřátelé byli proto prakticky nechránění a seshora lehce zranitelní. Díky tomu Hukvaldy během třicetileté války odolaly útokům Valachů, Dánů a snad i Švédů. Dánská vojska hrad v roce 1626 marně obléhala údajně dokonce celých devět měsíců.

K návštěvě stojí i Bílá věž, bývalá strážnice aj. V přilehlé oboře hukvaldského hradu dnes žije asi 150 daňků a 150 muflonů. V oboře se chová i černá zvěř. Celý hradní vrch je unikátní přírodní památkou v níž nalézají útočiště vzácné druhy rostlin i živočichů.

Otevírací doba, vstupné

Vzdálenost od Hradce 52 km.

GPS: 49°37'11.443"N, 18°13'45.355"E